Co se stane, když...
Když někdo skládá PC sestavu, obvykle mu stačí, že dosáhne uspokojivého stavu, v němž počítač funguje, dosahuje očekávaného výkonu a není moc hlučný. Pokud nepatříte k těm, pro něž je cesta důležitější než cíl, asi jste neměli moc času hrát si se systémovým chlazením. Uděláme to za vás. Vyzkoušíme, co má význam řešit a co ne a jaký vliv to bude mít na chování počítače.
Ani v recenzích skříní, které zahrnují testy provozních vlastností, se obvykle nedozvíte, jak se bude celá sestava chovat, pokud změníte konfiguraci systémového chlazení. Většinou se omezují na nějaký základní scénář, protože v testu skříně nelze vyzkoušet vše. Možností, jak osadit pozice pro ventilátory, je mnoho a kombinací hardwaru, který do skříně můžete naskládat, nespočet. Když k tomu přidáte ještě automatické nebo manuální nastavení regulace a různé režimy jejich výkonu, dá se vymyslet tolik kombinací, že by vydaly na román.
Už dlouho jsem chtěl vzduchovému chlazení počítačové sestavy věnovat několik článků, které by šly trochu víc do hloubky. Přestože jsem už potřebné komponenty dával dohromady několikrát, dosud na to nedošlo. Nezbýval mi prostor pojmout chlazení komplexně a zároveň rychle, jednoduše a srozumitelně. A i když jsem s někým zkoušel probírat, jak takové testování koncipovat, každý na to měl jiný názor.
Není snadné vymyslet, odkud začít a za jakých podmínek testovat. Nabízí se třeba scénář, v němž výkon procesoru i grafiky a jejich chlazení nastavíme napevno a budete si hrát jen se systémovými ventilátory. Jenže do toho se mi nechce, protože v praxi se s podobným přístupem moc nesetkáte. Většinou necháte takty i chlazení procesoru a grafiky na automatické regulaci.
Právě kvůli regulaci výkonu i chlazení se počítač chová jako ucelený systém, v němž jedna věc ovlivňuje druhou a vše souvisí se vším. Dnes už se výkon i teplo, které komponenty vydávají, liší v závislosti na tom, jak chladiče zvládají svou práci. Pokud udrží teplotu procesoru či grafické karty na rozumných hodnotách, je pokles výkonu se zahřátím jen malý, ale spotřeba zůstává vysoká a s tím vzniká i hodně odpadního tepla. A naopak, pokud není chlazení dostatečně, může regulace výkon grafické karty, procesoru či disku znatelně snížit. S tím klesne i jejich spotřeba a vydávaného tepla bude méně.
Babských rad a zaručených návodů na to, jak chlazení řešit nejlépe, najdete v diskuzích nespočet. Spousta lidí to neřeší vůbec, zodpovědnější stavitelé jdou obvykle cestou nějakého kompromisu. Přidají ventilátor tam, kde si myslí, že by měl být, poladí nastavení regulace tak, aby to moc nehučelo, pustí nějaké testy, jestli se něco příliš nezahřívá, ale jen málokdo tím chce ztrácet spoustu času. Kvůli nutnosti nechat vše prohřát, až se ustálí teploty, trvá dlouho i každé měření. A hodnot, které je přitom třeba měřit a kontrolovat, je víc než dost.
Proto bych se chtěl věnovat i tomu, co byste asi neudělali, otestovat vše možné a spíše odpovídat na otázky „co se stane, když….“. Postavíme si na to testovací platformu a budeme se věnovat různým úpravám systémového chlazení. Vyzkoušíme, jak celý systém budou ovlivňovat změny, které v sestavě uděláme. Toho, co se dá vyzkoušet, je příliš mnoho na jeden článek. Nemůžu si ani sednout a měsíc dva věnovat jednomu testu, kde by pak bylo vše pohromadě. Na webu by to stejně nebylo moc přehledné a stravitelné.
K testování využijeme variabilní skříň Meshify 2 od Fractal Design, v níž toho můžeme vyzkoušet víc než v běžných skříních. Pojmeme to spíše jako sérii nepravidelných článků, které se budou točit kolem jedné testovací sestavy, na níž budeme postupně dělat dílčí změny a zkoušet, jak se projeví v praxi.
Bude to běh na delší trať, prakticky jistě budu muset články prokládat i testy grafických karet, jejichž uvedení je na spadnutí. Proto budu testování koncipovat tak, aby články dávaly smysl i samostatně. Nechci vás nechat čekat s rozhřešením na další testy. Nemám ani dokonale jasno v tom, kudy se budeme ubírat, na co narazíme a co vše vyzkoušíme.
Snadné nebude ani dostat výsledky na web tak, aby se v tom zorientoval i někdo jiný než já. Stejně to risknu a budu doufat, že se z toho nakonec vyklube detailnější průvodce tím, čemu při vylepšování chlazení věnovat pozornost, čemu se naopak vyhnout a s čím si nemusíte lámat hlavu. A když se to nepodaří, nic hrozného se asi taky nestane.
Dost na úvod, pojďme se podívat, s čím budeme testovat.
⠀
- Contents
- Co se stane, když...
- Komponenty a sestava
- Výkon a teploty v Cyberpunk 2077
- Teploty v interiéru skříně
- Krátké shrnutí
namiesto toho cyberpunku, kde ten procesor ide tak na polovicny vykon treba zapnut cinebench alebo cpu burner test vo furmarku. Takto je to uplne zbytocne.
+ ked chcem otestovat chladenie bedne, tak zapnem furmark a CB naraz, CB obmedzim, aby nebral cely vykon a zostali aspon 2 jadra na furmark a vtedy ide aj grafika aj CPU naplno.
Není to zbytečné, tohle je víceméně typický scénář ve většině her.
Ano, Cinebench bude následovat. Mám ho otestovaný, ale přebrat logy, importovat, synchronizovat je a dostat to do grafů mi ještě sežere víc než půl dne. Taky Cyberpunk v 1080p, tam je to vytížení procesoru o něco větší.
plus musím doplnit nějaké fotky, aby bylo zřejmější, jak je to postavené, a popřemýšlet nad tím, jestli a jak to prezentovat nějak srozumitelněji. Těch hodnot, co z toho padají, je fakt hromada. Kdyby vám tam něco chybělo, dejte vědět.
Senzory jsou na screenshotu HWiNFO. 🙂
Kombo burn-in testu na grafiku a procesor mi nepřijde jako zrovna realistický scénář, ale můžeme na to někdy ke konci taky střihnout jeden článek, až budeme (resp. budu) mít víc jasno v tom, jak to kloudně chladit.
Není překvapivé, že vzduch konvexí víkem neodchází, protože filtr i perforace je očividně velmi restriktivní. Podpora konvexního proudění není žádná legrace, stačí se podívat na rozestup žeber NH-P1. Vyzkoušejte eko-mód procesoru, Adame; teploty by i v benevolentnějším 105 W režimu měly prudce klesnout. Procházel jsem si příslušné videonávody Fractalu, za ten hudební doprovod doufám někdo skončí v pekle 😇
Konvekcí, že, ty jo tady bouchaj termity!
No já nečekal, že by prošel nahoru přirozeně, ale ona v tom místě fouká vzduch nahoru ta grafika – je tam průchozí žebrování.
Nejen že to nestačí na to, aby to protlačila až navrch, chladič procesoru ten vzduch z grafiky sebere a ještě si nejspíš přisává přes vršek skříně vzduch dolů. 😀
Hm, a P1 tu mám taky, s tím by se potom možná něco dalo vymyslet… 😀
Chladič grafiky je ale masivní, hustě žebrovaný, a ty ventilátory jsou lp (nanejvýš 15 mm tloušťky). Úbytek tlaku průchodem přes chladič bude příliš markantní na to, aby se dalo očekávat, co popisujete. A pokud špičkové ventilátory cpu běžely takřka na plný výkon, divím se, že se divíte. Stud mě polejvá plnými kýbly, člověče 😅
V zásadě je to jedna stočtyřicítka (resp. dvě za sebou) na relativně nízkých 1500 rpm. Ta skříň má perforované dno, perforované čelo, a zespodu ještě tlačí nahoru vzduch tři celkem velké větráky na grafice. Jo, natáhnout to shora je cesta nejmenšího odporu, ale i tak. 😀
Ale jo, letmým pohmatem kolem těch větráků utíká dost vzduchu do stran. Nejvíc to nahoru profukuje asi někde uprostřed karty, kde jsou jen heatpipe a není žebrování.
Relativně vzhledem k čemu, je to totiž papírově jejich strop (pokud se nepletu) a není moc 140 mm ventilátorů, které by dosahovaly vyšších otáček v rozumném poměru k dalším provozním vlastnostem. Na grafice tlačí vzduch vzhůru jen jeden ventilátor, a to jen tak, aby ho sotva dotlačil k cpu chladiči. Restriktivnost jemné perforace filtru a víka bude stoupat s tím, jak bude proudění ztrácet na linearitě (s rostoucí vzdáleností od ventilátoru). Tam je šance, že by se skrz něj nějak dostal vířený teplý vzduch nulová, když to celé uvážíte.
Laminární, že, tyjo. Měl bych jít spát 😅
Relativně k P14 Max a NF-A14 Industrial. 🙂 Pak tam byly nějaké cca 2000otáčkové phantexy, bequiety a corsairy.
Hrozně rád bych si s vámi povídal, ale už jsem se prokopal do Austrálie 😅
Mám pocit, že ten problém teplot u 7950X, který se řeší tady, ten eco mode asi nevyřeší. On totiž ten procesor má skoro největší potíž se single-thread boostem a ten se tím v podstatě neovlivní. Žere při něm teď nevím, odhadem 55-65 W (záleží asi na nastavení pamětí) a i to stačí, aby se jeden CCD roztopil jako blázen. Je to ale pod limitem PPT pro eco mode (65W TDP -> 88W PPT), takže to boostuje (a zahřívá se) stejně i když je Eco Mode aktivní, i když je maxmální PPT těch 230 W (pro 170W TDP). Aspoň se to tak teda chová podle mojich zkušeností (to je asi s o něco horším chlazením, protože jsem stavěl narychlo, použil horší pastu etc, ale zase v principu se chování lišit nebude).
Tady v tomhle případě (hra) už bude použitých víc jader, ale to už se zase ty hotspoty rozloží do víc jader, i takt (a tím napětí) se asi sníží, takže nakonec to nebude o tolik teplejší než v single-thread zátěži. Ta mi přijde je pro tenhle procesor asi opravdu nejhorší pokud jde o tu razanci nárůstu teploty.
Razanci nárůstu teploty, ale může utlumit okolí, které bude přísněji limitováno rozpočtem spotřeby. Vlastně jsem nikde nenarazil na odpovídající test. Anandtech, kde to svého času testovali, zahrnul do testů jen AIDA64 a i jinde zkoušeli vícevláknovou zátěž, nejčastěji v renderingu. Odpovídající test by mě zajímal, moc podobných ale nebude, je to už starší model a Adam patrně usiluje o minimalizaci úzkého hrdla na straně procesoru.
Můj názor je, že je naprosto zbytečné osazovat intake ventilátory. Chápu, že je to proti současnému trendu, ale již v minulosti testy dokázali, že nejdůležitější je dostat horký vzduch co nejkratší cestou ven ze skříně. Ten čerstvý vzduch si pak najde cestu sám.
Doporučil bych test – v jednom případě osadit dopředu 2x/3x intake ventilátor, v druhém naopak osadit 2x/3x exhaust do horních pozic. A do třetice obojí.
Čím víc ventilátorů nemusí automaticky znamenat efektivnější průtok vzduchu uvnitř skříně.
Jen ještě připomínku. Skuteční mistři v chlazení jsou výrobci notebooků. A základem jejich řešení je dostat odpadní teplo co nejkratší cestou ven. Nikoliv snažit se ochlazovat komponenty proudem čerstvého vzduchu.
Osobně sem byl fandou BTX formátu PC skříní od Intelu, který vycházel z toho, že teplo od CPU bylo přímo odváděno ze skříně. Podobný princip se ujal pouze v unikátních podnikových počítačích.
Ale to dnes již umí vodní chladiče.
Mám skříň orientovanou přetlakově, kvůli prachu. Ale musím souhlasit, grafika mi do toho hodí vidle, jakmile ji více zatížím. Pro zajímavost, před nějakým časem jsme se bavili s jedním z pravidelných čtenářů EN verze HWC, M, o konstrukci skříní a C-R boxů. Padla tehdy zajímavá úvaha konstruovat skříň (nebo alespoň bočnici) jako C-R box ze skládaných filtračních panelů. Což s sebou pravděpodobně ponese i výhodu v podobě lepšího stínění hluku. Asi se to pokusím někdy realizovat, můžu těžit z toho, že počítač nemám jako reprezentativní kus interiéru.
Pokiaľ ide o priedušnosť a nie vyslovene filtráciu, nemusí byť nutne DYI, je možné týmto spôsobom použiť napr. skrinku ASUS AP201. Problémom v PC je ale orientácia komponentov, pokiaľ nespravíš custom vodníka s radiátorom na výfuku tak CPU aj GPU vždy budú fúkať inými smermi a nikdy nedosiahneš prúd vzduchu ako v C-R boxe.
— „test – v jednom případě osadit dopředu 2x/3x intake ventilátor, v druhém naopak osadit 2x/3x exhaust do horních pozic.“
Takýto test sme už robili, aj keď s menším počtom ventilátorov – takže 1×/2× vs. 2×/1×: https://www.hwcooling.net/systemove-chladenie-pod-drobnohladom-kde-pridat-a-kde-ubrat/
Tak to se omlouvám, tenhle test sem nějak přehlídnul, i když jsem Vaším pravidelným čtenářem.
Je zvláštní jak marketing vítězí nad podstatou. Efektivnější jsou zadní, horní ventilátory, ale ty nejsou vidět, takže výrobci raději osazují méně efektivní přední, které ale dělají parádu.
Výsledky sú Vášmu výroku (o menšej dôležitosti intake ventilátorov) pomerne blízko, takže fajn. 🙂
ještě jednu připomínku. Co takhle udělat test/srovnání, kdy v jednom případě je na cpu výkonný vzduchový chladič a v druhém případě kompaktní vodník s radiátorem na stropě.
Na kolik se změní teploty uvnitř skříně, teploty GPU, teploty napájející kaskády CPU…atd
Jo, víceméně počítám s tím, že až nebude už co testovat, prdnu tam i místo noctuy AIO. Ale určitě tam chci nechat tu Noctuu, pokud to bude jen trochu možné (tzn. uchladí to tak, aby moc nepadaly takty procesoru při vysoké zátěži).
AIO jsem měl v sestavě na grafiky jednou z boxu od Intelu, a dopadlo to tak, že po čase znatelně zvedly teploty na procesoru. A nejsem si jistý, jestli to bylo tím, že se kvůli korozi lehce vyboulila základna, nebo se jenom zanesl blok.
Další problém je, že když se na něm nenastaví otáčky natvrdo, ovlivňuje zatížení procesoru průtok vzduchu ve skříni, což v herním PC nevadí, ale v testovací sestavě bych asi raději ty konstantní otáčky.
Tak především se vůbec nedivím, že vše jelo na max, když nominální hodnoty tohoto CPU jsou někde kolem 70-80°C a křivky si autor nastavil na max v 70°C.
Výběr komponent za mě není úplně typický a skládal bych spíše z nejprodávanějších modelů.
Taky nemůžu mít všechno, na co si vzpomenu. RTX 4080 Super nerostou na stromech, a na testy chlazení potřebuju něco, co topí. S nějakou 200W RTX 4070 a 65W Ryzenem už by nebylo moc co měřit. Ale určitě tím můžeme za čas protáhnout i nějaké slabší komponenty.
Max. nastavený na 70 °C jsem tam měl hlavně kvůli tomu, že se výhledově potřebuju dostat do stavu, kdy bude minimalizovaná pravděpodobnost thermal throttlingu v herní zátěži i za cenu vyšší hlučnosti (tzn. aby ventilátory najížděly zavčasu, ne s křížkem po funuse). V cinebench to s touhle křivkou nedokázalo na některých jádrech udržet teploty pod 95 °C.
S výkonem ventilátorů na chladiči CPU budu určitě taky někdy blbnout, ale nejde to nastavit všechno najednou optimálně na první dobrou, odněkud je potřeba začít, obzvlášť pokud nechceme jenom hádat, ale chceme vidět, co má na co jaký vliv.