Když někdo skládá PC sestavu, obvykle mu stačí, že dosáhne uspokojivého stavu, v němž počítač funguje, dosahuje očekávaného výkonu a není moc hlučný. Pokud nepatříte k těm, pro něž je cesta důležitější než cíl, asi jste neměli moc času hrát si se systémovým chlazením. Uděláme to za vás. Vyzkoušíme, co má význam řešit a co ne a jaký vliv to bude mít na chování počítače.
I při prostém spouštění benchmarku v Cyberpunk se procesor zahříval natolik, že se ventilátory na chladiči procesoru roztáčely na maximální otáčky. Příště tedy vyzkoušíme, co se bude dít s takty a výkonem, pokud otáčky ventilátoru na chladiči přiškrtíme kvůli nižší hlučnosti. A kromě toho také zkusíme procesoru víc přitopit, v Cyberpunku 2077 ve 4K dostává zabrat spíše grafická karta než Ryzen 7950X.
Na závěr ještě jedna zajímavost k testům při zastavených systémových ventilátorech. Meshify 2 má perforaci přes celou horní stěnu. Čekal bych, že bude v Cyberpunku v „pasivním“ režimu chlazení skříně přes horní perforaci v přední části skříně vycházet teplý vzduch od grafiky. Spíš to ale vypadalo, že přes ni chladič procesoru přisává studený vzduch do skříně. Čelo tak bylo celkem studené, IR teploměrem jsem naměřil 29 °C. Zato v zadní třetině se plechy rozehřívaly na 57 °C. Nezbývalo moc, aby se na skříni nedala udržet ruka.
Dost mě ale překvapilo, že ani při zastavených systémových ventilátorech nedošlo k nějakému dramatickému poklesu výkonu nebo výraznému zhoršení provozních vlastností. Dá se to přičítat výkonným chladičům na procesoru a grafické kartě. Zjevný rozdíl byl jen v tom, že chladič procesoru běžel na maximálních otáčkách výrazně déle než v ostatních případech a rychleji se otáčely i ventilátory na kartě. Jinak ale byla Noctua NH-D15 G2 v Meshify 2 schopná sama nasávat vzduch zvenčí a vyfukovat jej ven přes perforaci v zadní stěně a horní části skříně. Zároveň pomáhala odsávat teplo od grafické karty, takže se nedá říct, že by se v ní nějak výrazně hromadilo.
Pokud to mám nějak shrnout, na celkovou hlučnost sestavy osazenou pouze dodávanými ventilátory měl největší vliv chladič procesoru, který se kvůli teplotním špičkám na jednom z jader roztáčel na maximální otáčky, při nichž byl výrazně hlučnější než zbytek sestavy. Příště pro lepší představu doplníme fotky osazené sestavy a vyzkoušíme, co se bude dít s takty a výkonem procesoru, pokud otáčky ventilátoru na chladiči přiškrtíme pro dosažení nižší hlučnosti. A kromě toho také zkusíme procesoru víc přitopit, v Cyberpunku 2077 ve 4K dostává zabrat spíše grafická karta než Ryzen 7950X, takže zkusíme nižší rozlišení i to, co se bude dít při intenzivní vícejádrové zátěži v Cinebench.
namiesto toho cyberpunku, kde ten procesor ide tak na polovicny vykon treba zapnut cinebench alebo cpu burner test vo furmarku. Takto je to uplne zbytocne.
+ ked chcem otestovat chladenie bedne, tak zapnem furmark a CB naraz, CB obmedzim, aby nebral cely vykon a zostali aspon 2 jadra na furmark a vtedy ide aj grafika aj CPU naplno.
Není to zbytečné, tohle je víceméně typický scénář ve většině her.
Ano, Cinebench bude následovat. Mám ho otestovaný, ale přebrat logy, importovat, synchronizovat je a dostat to do grafů mi ještě sežere víc než půl dne. Taky Cyberpunk v 1080p, tam je to vytížení procesoru o něco větší.
plus musím doplnit nějaké fotky, aby bylo zřejmější, jak je to postavené, a popřemýšlet nad tím, jestli a jak to prezentovat nějak srozumitelněji. Těch hodnot, co z toho padají, je fakt hromada. Kdyby vám tam něco chybělo, dejte vědět.
Senzory jsou na screenshotu HWiNFO. 🙂
Kombo burn-in testu na grafiku a procesor mi nepřijde jako zrovna realistický scénář, ale můžeme na to někdy ke konci taky střihnout jeden článek, až budeme (resp. budu) mít víc jasno v tom, jak to kloudně chladit.
Není překvapivé, že vzduch konvexí víkem neodchází, protože filtr i perforace je očividně velmi restriktivní. Podpora konvexního proudění není žádná legrace, stačí se podívat na rozestup žeber NH-P1. Vyzkoušejte eko-mód procesoru, Adame; teploty by i v benevolentnějším 105 W režimu měly prudce klesnout. Procházel jsem si příslušné videonávody Fractalu, za ten hudební doprovod doufám někdo skončí v pekle 😇
Konvekcí, že, ty jo tady bouchaj termity!
No já nečekal, že by prošel nahoru přirozeně, ale ona v tom místě fouká vzduch nahoru ta grafika – je tam průchozí žebrování.
Nejen že to nestačí na to, aby to protlačila až navrch, chladič procesoru ten vzduch z grafiky sebere a ještě si nejspíš přisává přes vršek skříně vzduch dolů. 😀
Hm, a P1 tu mám taky, s tím by se potom možná něco dalo vymyslet… 😀
Chladič grafiky je ale masivní, hustě žebrovaný, a ty ventilátory jsou lp (nanejvýš 15 mm tloušťky). Úbytek tlaku průchodem přes chladič bude příliš markantní na to, aby se dalo očekávat, co popisujete. A pokud špičkové ventilátory cpu běžely takřka na plný výkon, divím se, že se divíte. Stud mě polejvá plnými kýbly, člověče 😅
V zásadě je to jedna stočtyřicítka (resp. dvě za sebou) na relativně nízkých 1500 rpm. Ta skříň má perforované dno, perforované čelo, a zespodu ještě tlačí nahoru vzduch tři celkem velké větráky na grafice. Jo, natáhnout to shora je cesta nejmenšího odporu, ale i tak. 😀
Ale jo, letmým pohmatem kolem těch větráků utíká dost vzduchu do stran. Nejvíc to nahoru profukuje asi někde uprostřed karty, kde jsou jen heatpipe a není žebrování.
Relativně vzhledem k čemu, je to totiž papírově jejich strop (pokud se nepletu) a není moc 140 mm ventilátorů, které by dosahovaly vyšších otáček v rozumném poměru k dalším provozním vlastnostem. Na grafice tlačí vzduch vzhůru jen jeden ventilátor, a to jen tak, aby ho sotva dotlačil k cpu chladiči. Restriktivnost jemné perforace filtru a víka bude stoupat s tím, jak bude proudění ztrácet na linearitě (s rostoucí vzdáleností od ventilátoru). Tam je šance, že by se skrz něj nějak dostal vířený teplý vzduch nulová, když to celé uvážíte.
Laminární, že, tyjo. Měl bych jít spát 😅
Relativně k P14 Max a NF-A14 Industrial. 🙂 Pak tam byly nějaké cca 2000otáčkové phantexy, bequiety a corsairy.
Hrozně rád bych si s vámi povídal, ale už jsem se prokopal do Austrálie 😅
Mám pocit, že ten problém teplot u 7950X, který se řeší tady, ten eco mode asi nevyřeší. On totiž ten procesor má skoro největší potíž se single-thread boostem a ten se tím v podstatě neovlivní. Žere při něm teď nevím, odhadem 55-65 W (záleží asi na nastavení pamětí) a i to stačí, aby se jeden CCD roztopil jako blázen. Je to ale pod limitem PPT pro eco mode (65W TDP -> 88W PPT), takže to boostuje (a zahřívá se) stejně i když je Eco Mode aktivní, i když je maxmální PPT těch 230 W (pro 170W TDP). Aspoň se to tak teda chová podle mojich zkušeností (to je asi s o něco horším chlazením, protože jsem stavěl narychlo, použil horší pastu etc, ale zase v principu se chování lišit nebude).
Tady v tomhle případě (hra) už bude použitých víc jader, ale to už se zase ty hotspoty rozloží do víc jader, i takt (a tím napětí) se asi sníží, takže nakonec to nebude o tolik teplejší než v single-thread zátěži. Ta mi přijde je pro tenhle procesor asi opravdu nejhorší pokud jde o tu razanci nárůstu teploty.
Razanci nárůstu teploty, ale může utlumit okolí, které bude přísněji limitováno rozpočtem spotřeby. Vlastně jsem nikde nenarazil na odpovídající test. Anandtech, kde to svého času testovali, zahrnul do testů jen AIDA64 a i jinde zkoušeli vícevláknovou zátěž, nejčastěji v renderingu. Odpovídající test by mě zajímal, moc podobných ale nebude, je to už starší model a Adam patrně usiluje o minimalizaci úzkého hrdla na straně procesoru.
Můj názor je, že je naprosto zbytečné osazovat intake ventilátory. Chápu, že je to proti současnému trendu, ale již v minulosti testy dokázali, že nejdůležitější je dostat horký vzduch co nejkratší cestou ven ze skříně. Ten čerstvý vzduch si pak najde cestu sám.
Doporučil bych test – v jednom případě osadit dopředu 2x/3x intake ventilátor, v druhém naopak osadit 2x/3x exhaust do horních pozic. A do třetice obojí.
Čím víc ventilátorů nemusí automaticky znamenat efektivnější průtok vzduchu uvnitř skříně.
Jen ještě připomínku. Skuteční mistři v chlazení jsou výrobci notebooků. A základem jejich řešení je dostat odpadní teplo co nejkratší cestou ven. Nikoliv snažit se ochlazovat komponenty proudem čerstvého vzduchu.
Osobně sem byl fandou BTX formátu PC skříní od Intelu, který vycházel z toho, že teplo od CPU bylo přímo odváděno ze skříně. Podobný princip se ujal pouze v unikátních podnikových počítačích.
Ale to dnes již umí vodní chladiče.
Mám skříň orientovanou přetlakově, kvůli prachu. Ale musím souhlasit, grafika mi do toho hodí vidle, jakmile ji více zatížím. Pro zajímavost, před nějakým časem jsme se bavili s jedním z pravidelných čtenářů EN verze HWC, M, o konstrukci skříní a C-R boxů. Padla tehdy zajímavá úvaha konstruovat skříň (nebo alespoň bočnici) jako C-R box ze skládaných filtračních panelů. Což s sebou pravděpodobně ponese i výhodu v podobě lepšího stínění hluku. Asi se to pokusím někdy realizovat, můžu těžit z toho, že počítač nemám jako reprezentativní kus interiéru.
Pokiaľ ide o priedušnosť a nie vyslovene filtráciu, nemusí byť nutne DYI, je možné týmto spôsobom použiť napr. skrinku ASUS AP201. Problémom v PC je ale orientácia komponentov, pokiaľ nespravíš custom vodníka s radiátorom na výfuku tak CPU aj GPU vždy budú fúkať inými smermi a nikdy nedosiahneš prúd vzduchu ako v C-R boxe.
— „test – v jednom případě osadit dopředu 2x/3x intake ventilátor, v druhém naopak osadit 2x/3x exhaust do horních pozic.“
Takýto test sme už robili, aj keď s menším počtom ventilátorov – takže 1×/2× vs. 2×/1×: https://www.hwcooling.net/systemove-chladenie-pod-drobnohladom-kde-pridat-a-kde-ubrat/
Tak to se omlouvám, tenhle test sem nějak přehlídnul, i když jsem Vaším pravidelným čtenářem.
Je zvláštní jak marketing vítězí nad podstatou. Efektivnější jsou zadní, horní ventilátory, ale ty nejsou vidět, takže výrobci raději osazují méně efektivní přední, které ale dělají parádu.
Výsledky sú Vášmu výroku (o menšej dôležitosti intake ventilátorov) pomerne blízko, takže fajn. 🙂
ještě jednu připomínku. Co takhle udělat test/srovnání, kdy v jednom případě je na cpu výkonný vzduchový chladič a v druhém případě kompaktní vodník s radiátorem na stropě.
Na kolik se změní teploty uvnitř skříně, teploty GPU, teploty napájející kaskády CPU…atd
Jo, víceméně počítám s tím, že až nebude už co testovat, prdnu tam i místo noctuy AIO. Ale určitě tam chci nechat tu Noctuu, pokud to bude jen trochu možné (tzn. uchladí to tak, aby moc nepadaly takty procesoru při vysoké zátěži).
AIO jsem měl v sestavě na grafiky jednou z boxu od Intelu, a dopadlo to tak, že po čase znatelně zvedly teploty na procesoru. A nejsem si jistý, jestli to bylo tím, že se kvůli korozi lehce vyboulila základna, nebo se jenom zanesl blok.
Další problém je, že když se na něm nenastaví otáčky natvrdo, ovlivňuje zatížení procesoru průtok vzduchu ve skříni, což v herním PC nevadí, ale v testovací sestavě bych asi raději ty konstantní otáčky.
Tak především se vůbec nedivím, že vše jelo na max, když nominální hodnoty tohoto CPU jsou někde kolem 70-80°C a křivky si autor nastavil na max v 70°C.
Výběr komponent za mě není úplně typický a skládal bych spíše z nejprodávanějších modelů.
Taky nemůžu mít všechno, na co si vzpomenu. RTX 4080 Super nerostou na stromech, a na testy chlazení potřebuju něco, co topí. S nějakou 200W RTX 4070 a 65W Ryzenem už by nebylo moc co měřit. Ale určitě tím můžeme za čas protáhnout i nějaké slabší komponenty.
Max. nastavený na 70 °C jsem tam měl hlavně kvůli tomu, že se výhledově potřebuju dostat do stavu, kdy bude minimalizovaná pravděpodobnost thermal throttlingu v herní zátěži i za cenu vyšší hlučnosti (tzn. aby ventilátory najížděly zavčasu, ne s křížkem po funuse). V cinebench to s touhle křivkou nedokázalo na některých jádrech udržet teploty pod 95 °C.
S výkonem ventilátorů na chladiči CPU budu určitě taky někdy blbnout, ale nejde to nastavit všechno najednou optimálně na první dobrou, odněkud je potřeba začít, obzvlášť pokud nechceme jenom hádat, ale chceme vidět, co má na co jaký vliv.