Základná doska X670E Tomahawk WiFi je kombináciou najvyššej čipovej súpravy AMD a relatívne nižšej ceny. Minimálne teda na pomery dosiek X670E. Okrem širšej konektivity (to v prvom rade) je tu aj podpora PCI Express 5.0. Slušné VRM je pritom dobre pripravené aj na efektívny chod aj s najvýkonnejšími procesormi, aké je možné na platforme AM5 použiť.
Ako to vyzerá v BIOSe
Používateľské rozhranie je prehľadné, na úvodných obrazovkách zjednodušeného ani pokročilejšieho režimu sa určite nestratíte. A už na nich je väčšina tlačidiel, ktoré pre „rýchle nastavenie“ konfigurácie budete potrebovať. Okrem aktivácie pamäťového profilu (EXPO) a mnohého iného môžete cez tlačidlo Game boost vynútiť napríklad aj o trochu vyššie frekvencie CPU s čím, prirodzene, stúpne spotreba a narastú požiadavky na chladenie.
Pre reguláciu technológie ReSizable BAR, respektíve jej prípadné vypnutie (v predvolených nastaveniach je ReBAR povolený) sa musíte už ponoriť do pokročilejších nastavení do sekcie s voľbami PCI Express.
Správa napájania je tradične na karte „OC“, kde existuje viacero ciest k úprave TDP/PPT. Vpísaním konkrétnych hodnôt môžete ísť na to cez sekciu PBO (Precision Boost Overdrive) alebo aj AMD CBS. Prednastavené profily s plynulým odstupovaním TDP v šiestich úrovniach (od 45 po 170 W) sú tu takisto, podkarta TDP Config. Všetky tieto nastavenia okolo regulácie napájacích limitov spadajú pod kartu „Advanced CPU Configuration“.
Pamäťový profil, s akým ste si svoje moduly kupovali, sa dá povoliť aj v pokročilejších nastaveniach, kde sú možné aj ďalšie úpravy pamäťového subsystému. Napríklad pokiaľ ide o priepustnosť IMC (integrated memory controller) v CPU. Aj so stredne rýchlymi modulmi DDR5-6000 doska (BIOS 7E12v14) po aktivácii AMD EXPO nastaví Uncore na 3000 MHz, teda na maximálnu priepustnosť. To má do výraznej miery vplyv aj na rýchlostné platformy ako celku. Do akej miery záleží na tom, ako ktorá aplikácia škáluje s vyššou priepustnosťou či nižším oneskorením RAM.
Pre nadšencov potom nechýbajú ani možnosti podrobného ladenia časovania.
Pre ladenie ventilátorov musíte zájsť zase do „Hardware Monitor“. Do tohto rozhrania sa, mimochodom, dostanete aj cez hlavné navigácie prvých obrazoviek zjednodušeného i pokročilého režimu. Regulovateľných je všetkých osem konektorov na ventilátory, pričom priebeh otáčok sa môže odvíjať od viacerých zdrojov, na ktorých doska sníma zahrievanie.
Na rýchlu orientáciu sme jednoducho otestovali aj možnosti PWM a DC regulácie, medzi ktorými je možné prepínať. Pri regulácii PWM sme sa na systémových konektoroch s ventilátorom Noctua NF-A12x25 PWM dostali prakticky až k jeho vlastnému minimu (neovplyvnenému kvalitou PWM), takže v tomto smere je všetko v poriadku. Pri lineárnej (DC) regulácii s veľmi nízkymi napätiami nepočítajte, spodná hranica je niekde okolo 3,8 V.
Já mám s těma deskama od MSI v poslední době špatný zkušenosti, na začátku dobrý, ale časem třeba odejdou porty na připojení ventilátorů apod. Pokud u AM5 došlo k výraznému zdražení oproti starším platformám, tak bych ocenil, kdyby to aspoň bylo funkční dlouhodobě a ne že to po 5 letech odejde. :-/
Vďaka za doplnenie. Pri iných značkách sa to v porovnateľných podmienkach pri porovnateľnom modely používania s ohľadom na väčšiu vzorku (aspoň vo vyšších jednotkách kusov) nedeje?
Nejaké štatistiky spoľahlivosti by boli v testoch, samozrejme, skvelé, ale nereálne na dosiahnutie. Ohľadne tohto majú dáta, z ktorých by sa dalo niečo vyčítať, servisáci. Ale tí zase nepublikujú články… Ak sú v tomto smere medzi doskami v rovnakej cenovej triede jednoznačné rozdiely, tak áno, určite by vhodné to v rámci hodnotenia zohľadňovať. Otázka je… „ako?“. 🙂
Jasný, je to tak, jak píšeš. Ani já nemám žádnou relevantní statistiku, jestli jsem měl smůlu nebo je to nějaký trend. Ale stane se ti to na jedné desce, řekneš si smůla, stane se ti to na druhé, publikuješ neopakovatelný výraz, stane se ti to na třetí a další desku stejného výrobce už si nekoupíš.
Já toho nestavim moc, naopak, ale zase to není něco jednou za pár let, spíš jednotky ročně a kvůli té spolehlivosti teď jedu Asus desky, zatim dobrý, ale nedokážu říct, jestli na ně nebudu za pár let nadávat stejně. 😉
Pekna deska bez zbytecnych blikatek.
4 x M2 desky jsou cim dale zajimavejsi, spolu s klesajicimi ceny M2 disku.
Jen mi mrzi ze se nenasel cas na test RAIDu. Nacpat 4 kusy 1T disku a procvicit
0,1 a 10 a 01 na cteni a zapis v jednom programu, zamereni na aplikace. Testovani specickych pripadu pro prenosy souboru specificke delky je prilis mimo zamereni HWcooling.
PCI 5 jsou prilis zhave na to aby sli provozovat ve vsech slotech ale PCI 4 jsou uchladitelne bez trotlovani kvuli teplote. Lze tak dosahnout vyssi bezpecnosti dat a (temer) srovnatelne rychlosti za stejnou cenu jak PCI5.
PCI4 v raidu je potreba 2 tolik kusu ale zase jsou o polovinu levnejsi.
Z tohoto duvodu jsou desky se 4 sloty zajimave.
Zkusil sis někdy vytvořit ramdisk a otestovat rozdíly v aplikačním výkonu? Kterých aplikací by se to mělo týkat?
— Testovani specickych pripadu pro prenosy souboru specificke delky je prilis mimo zamereni HWcooling.
Nie je to príliš mimo a testami RAIDu by som sa zaoberal rád. Teda, pokiaľ by bol k dispozícii dostatočný čas na dôkladné otestovanie. A ten nemáme, bolo by to nad moje možnosti (a s ostatnými vecami nevyhnutnými na chod HWC by sa nestíhalo ešte viac, ako sa nestíha teraz). Súčasná podoba testov základných dosiek je naše aktuálne maximum.
Vždyť je to nesmysl, k čemu ti je RAID, k ničemu. RAID pokud potřebuješ, tak ho potřebuješ mimo PC – diskové pole, NAS, atp. RAID na PC je pozůstatek po rotačních discích, když to kompetetivní hráči potřebovali zrychlit a maximum, co si i bohatý hráč mohl dovolit, byl leda Velociraptor na 10.000 ot. Teda něco, co bylo asi 100x pomalejší než dnešní SSD i v RAIDu.
I v prvním případě. Podle mě, pokud jednorázově a přitom seriózně řešíš, jak pracovat s enormním balíkem dat přetékajícím operační paměť, nebudeš si komplikovat práci vytvářením RAID, kterému hrozí selhání. A pokud chceš takovou práci dělat často, zvolíš spíše platformu, která ti umožní osadit dostatečně velkou RAM. Ale třeba má na mysli konkrétní aplikaci, která nám všem uniká.
Řekněme si upřímně, že oba tušíme, že žádná taková appka neexistuje a RAID tak dává smysl jako typ 5, 6, případně 10 jako řešení pro zálohy a rozhodně ne na desktopu. Dřív to bylo jinak, RAID dával smysl jako levné řešení, jak se dostat k vyšší rychlosti úzkého hrdla toku dat. Víc RAM vyšlo dráž. Ale dneska už to neplatí, když potřebuju rychlejší disk, osadím prostě rychlejší SSD.
Pro hobíka a hračičku to může být spíše zajímavá než užitečná featura na experimenty, na seriózní práci to podle mě moc není.