V testech grafické karty většinou nerozebíráme. A má to dobrý důvod – pokud to jednou uděláte, není snadné dosáhnout toho, aby se karta chovala stejně jako v původním stavu. Obzvlášť pokud musíte původní pastu nahradit jinou. U svědomitějších výrobců už to nemusí ani znamenat, že si přepastováním karty polepšíte. V detailních měřeních se podíváme, jak se chování karty může změnit s jinou pastou a jak je ovlivní různý utahovací moment.
Protože nemám správné množství pasty v oku tak jako odborníci, co na instruktážních videích vytlačí správné množství pasty ve správném tvaru stříkačkou s pastou přímo na čip, nanáším pastu na chladiče postupem, který jen tak někde neuvidíte. Tedy neuvidíte, výsledek je podobný tomu, co najdete běžně na chladičích s předem nanesenou pastou z výroby.
Většinou tak snadno pokryje celý čip, a když trefím správnou tloušťku vrstvy, obvykle nevytlačím ani moc pasty stranou.
Na základnu si podle umístění čipu připravím šablonku z lepicí pásky. Na ně už jsem zkoušel vše možné. Začínal jsem elektrikářskou páskou z PVC. Momentálně sáhnu nejčastěji k modré maskovací pásce (bývá kvalitnější a pevnější než bílé), A před nedávnem jsem ještě pořídil ve stavebninách silnější polyetylenovou pásku. Pro orientaci jsem mikrometrem přeměřil běžné tloušťky. Klasická levná izolepa, která se používá při balení zásilek, má jen 0,05 mm. U modré papírové maskovací pásky to bývá kolem 0,11 mm. a u silnější masky z PE jsem naměřil necelých 0,13 mm.
Otvor pro pastu by měl být o něco větší než samotný čip – hlavně pro jistotu, aby na očištěné základně nezůstaly v místě čipu zbytky lepidla z pásky. Ale běžně se to nestává.
Začínal jsem s plastovou kartou, ale od ní jsem rychle upustil. Většinou po ní byla uprostřed pasty nějaká rýha, protože nemají ostré a pevné hrany. Navíc se pod tlakem snadno prohnou, a tak nebylo snadné natáhnout rovnoměrnou vrstvu. Mnohem lepší a snadno dostupné jsou jednoduché sady malířských špachtlí (označují se jako japonské – japanese putty knives). Najdete je ve všech hobbymarketech, většině železářství, prodejen nářadí, stavebnin a prodejnách s barvy a laky. Jsou pevnější, mají ostré hrany a pracuje se s nimi lépe než s plastovou kartou nebo různými špachtličkami.
Nejvíc mi ale vyhovuje truhlářská cidlina. Pořídíte je v prodejnách s nářadím, stojí většinou pod stovku. Je z tvrdé oceli, takže se neprohýbá, je silnější a dá se na ní vybrousit perfektně ostrá a rovná hrana. Běžně se používá pro škrabání dřeva a truhláři se učí, jak na ní vybrousit otřep, který dřevo ubírá. Při použití na nanášení pasty se otřepu naopak musíte zbavit.
Začínám menším množstvím uprostřed, a postupně pastu roztírám do stran. Proti malým a velkým „hráškům“ z návodů to má nespornou výhodu – vidíte, jestli je pasty dost, nebo někde chybí, a když jí vytlačíte moc, tak tu přebytečnou seškrábnete.
Po natažení rovnoměrné vrstvy stačí šablonku sundat a na chladiči vám zůstane vrstva pasty o tloušťce pásky, kterou jste použili.
Na toto měření to byla průhledná páska ve dvou vrstvách o celkové tloušťce 0,25 mm. Pasta je po nanesení jen tam, kde má být, a zhruba ve stejné tloušťce po celé ploše čipu. Bez šablonky je obtížné podobného výsledku dosáhnout – při okrajích bývá vrstva tenčí a roztáhnete se do větší šířky.
Na fotkách základny jsou v místě pamětí vidět značky pro teplovodivé podložky. Z toho je zřejmé, jak se má karta skládat – polštářky jsem tedy naskládal na základnu, na chladič položil plošný spoj a upevnil sponu.
Pak už následuje obvyklý postup – nasazení pružiny se šrouby a jejich dotažení. I přitom musíte být opatrnější, protože se pasiv šroubuje na holý čip a je třeba, aby byl tlak na něj při utahování rovnoměrný a chladič neodskočil. Šroubuje se tedy do kříže, postupně a po kouscích – o půl nebo jednu otočku tak, aby byly všechny šroubky utahované „současně“.
Jak silně utáhnout?
Při utahování šroubů je každá rada drahá. Dosud jsem šrouby jako prakticky všichni dotahoval od oka. Ne moc silně, ne málo. Správné předpětí by měla zajistit samotná pružina. Když už k tomu dělám článek, pořídil jsem na něj aspoň momentový šroubovák s tím, že vyzkouším, jestli a jak velký vliv bude mít utahovací moment na teploty.
Když se zeptáte ChatGPT, je schopný odpovědět cokoliv od 0,1 do 5 N·m. Těch 5 N·m je naprostý nesmysl, jde o hodnotu, která je řádově mimo. Výrobci spíš než utahovací moment zmiňují tlak, jaký má na čipu být. S googlem to taky není o moc lepší – narazíte na hodnoty ve velkém rozpětí, ty vyšší ale platí obvykle pro robustnější systémy uchycení chladičů na procesory i materiály pro datová centra s chladiči do serverových racků.
Obecně je v diskuzích pro herní grafiky doporučovaných 0,2 do 0,4 N·m. Závisí to i na materiálu šroubu, otvoru, průměru a stoupání závitů. Na TUF RTX 5070 Ti jsou šrouby se závitem M2. Protože moc nevěřím diskuzím, šroubům a ani momentovému šroubováku za pár stovek, vyzkoušel jsem ještě na jiném šroubku M2, při jakém momentu se ukroutí. Nebyl asi tak kvalitní jako na chladiči, ale nevydržel víc než 0,45 N·m. Víceméně to odpovídá očekávané hodnotě pro šroub M2, takže i levný momentový šroubovák bude zřejmě lepší než dotahovat odhadem.
U chladiče jsem tedy ještě postupně vyzkoušel 0,1 N·m, 0,2 N·m a 0,3 N·m. Dál už jsem to raději neriskoval. Ani z těch 0,3 N·m už jsem při utahování neměl dobrý pocit – nebylo už znát, jestli závity ještě drží tak pevně, jak by měly.
Jak se to promítlo do provozních vlastností, se podíváme dále.
⠀
Myslím si, že jste to množství velmi dobře trefil a odpovídá dávce běžně používané továrně, Adame. Bylo by ještě jinak docela fajn vědět, kolik bychom museli utratit za žvýkačku, aby došlo k jasně rozpoznatelnému odstupu v účinnosti chlazení pamětí.
Ano, každopádně to vypadá, že čip na základnu sedí dobře a sneslo by to i míň, takže až to budu skládat, tak ještě zkusím tu NT-H2 na jednu vrstvu pásky.
Asus uvádí použití speciální podložky. A říkám si, aby další testy nepodaly zavádějící výsledky, a neponoukly lidi zbytečně zkoušet něco na modelech s vapor‑chamber základnami.
Škoda, takový testík s 2x NF A12x25 G2, napájené a řízené z desky…. Hmmm, když už byla rozebrána 🤔 . A vono prd 💩
Ty tady ani nemám. Jen první generaci. Jako ne že by to nešlo, když nebudu mít do čeho píchnout, tu kartu tady zatím mám.
Neměl bych ale moc dobrý pocit z toho regulovat grafiku softwarově z desky, to už bych na ty větráky snad radši nastavil otáčky natvrdo. Ale nepřijde mi, že by ty původní větráky bylo vysloveně nutné měnit.
Na tohle byly ideální Strixy, které měly rovnou konektor na externí větrák. Na Strix 5070 Ti už ho ale nevidím.
Regulace z desky bych se nebál, Fan Control čte teplotou GPU dobře. Jeden Y-kablík Noctua a je vyřešeno. Jenon fany upevnit na chladič. Což u některých karet jde poměrně elegantně, jinde je to trochou partizánské. Jen ty současné shroudy tvoří nosnou konstrukci proti prohýbání, ale to jde také pořešit.
–„…jinde je to trochou partizánské. …“
Myslíš sťahovacie pásky 😛
–„…konstrukci proti prohýbání, ale to jde také pořešit….“
Nejaké tenké hliníkové L/U-čko? 😉
… keď už by som sa do toho dnes púšťal…asi by som využil nejakú 3D tlač 😛
Pásky jsou elegantní. Viděl jsem i tkaničky přes obvod karty. Určitě to ale fungovalo dobře.
https://www.hwcooling.net/wp-content/uploads/2025/08/asus-tuf-rtx-5070-ti-noctua-000.jpg
Ale chce to asi rámeček mezi větrák a pasiv.
Možno. Cokoliv, co ucpe mezeru. Škoda tlaku a průtoku, třeba elektrikářská páska 🤟 To taky bylo jediný řešení, jak utěsnit bQ SW4 na vykuchaný rám sto čtyřicítky. Ale to jen tak bokem.
Docela se na utěsnění různých věcí hodí desky z polyethylénové pěny, které standardně bývají součástí balení hardwaru (např. základních desek). Dobře se z nich dá vykrojit odpovídající tvar i bez zvláštního nářadí 🙂
1) díki za nezvyčajnú recenziu 😉
2) medzi riadkami som to pochopil tak, že tušíte, kto tú kartu rozobral, ale nechcete zverejniť… chápem…kolegialita. A neskúsili ste zistiť, akú pastu použil (a prípadne, že či doťahoval momentovým kľúčom alebo iba „od oka“) 🙂
3) …škoda, že ste potom nespravili prehľadnejšie porovnanie jednotlivých variant v nejakých stlpcových/pruhových grafoch (alebo nejaký iný graf aký preferujete). 😛
…k tej 3)… chápem, že sa Vám do toho nechcelo, keď odkaz je jasný 😉
…nerozoberať zbytočne, …až keď spozorujete nejakú degradáciu 😛
…ale predsa, bolo by to prehľadnejšie 🙂
ad 2) tak kolegialita. Ono to jde najít docela rychle. Na psané recenze už máme zažito i s PR zastoupením výrobců, že karty nerozebíráme pěkných pár let, takže jsem šel automaticky po youtuberech. V češtině na ni moc videorecenzí není. :D. Mihne se tam i ta pasta a nějak odpovídá tomu, co bylo pod chladičem. Tak jsem se poptal (teda poptal, vysloveně jsem vystartoval, lehce mě vytočlo, když jsem viděl, kvůli čemu to musel rozebrat :D). Ale z následné diskuze bylo jasné, že k tomu teda nepřistupuje zrovna kolegiálně. Dával tam Polartherm, ale nevím, jestli X-8, nebo X-10. Spíš tu X-8.
ad 3) jo to je mi jasný, bylo to v plánu a chtěl jsem to tam mít, jako obvykle nezbyl čas na přepisování a další sadu grafů. A nevím, jestli budu schopný ex post, ve frontě je další článek a už teď ho nestíhám.
Hej… už som našiel diskusiu (video sa mi pozerať nesce).
Tak pán M. si myslí, že 4 dB je nepodstatné… mali by sme na neho vypustiť epidota…by mu dal 🦖
Jak se to vezme. Na stocku to již podstatné je, s UV nepodstatné. Je to na uživateli, na čem sedí.
Tie rozdiely v hlučnosti sú závislé teda hlavne od toho, čo a ako sa meria. Nie sú 4dB(A) ako 4 dB(A), že? Vzdialenosť, uhol, meracie prostredie, je tam toho… osobne to beriem iba ako meradlo toho, je tichší alebo hlučnejší… a aj to je niekde trochu sporné: Noctua o meraniach hlučnosti ventilátorov: Iné uhly, iné výsledky. V praxi to bude o tom kto (s akým „sluchom“) sa k tomu ako (z akej strany) posadí. 🙂
No tak meral to Adam … takže asi rovnakým spôsobom (vzdialenosť, uhol, prostredie)…
Ešte raz pre tvoje zhrnutie. 😉
Adam zistil, že niekto rozobral a prepastoval kartu predtým ako ju dostal on. Našťastie sa dostal ku druhej rovnakej karte. Tá dosahovala o 4 dB nižšiu hlučnosť pri rovnakých podmienkach.
Kontaktoval pána M. a ten to v diskusii zhrnul, že 4 dB (a celkovo hlučnosť) nieje pri grafických kartách podstatná, že ide v podstate iba o fps a MHz.
Tak ať si vezme kartu s blowerem. FPS a MHz ‚to má také‘
😫 
Pamatuji si X1900XT doma v PC.
Dobře, to už je extrém 🤔
— „Adam zistil, že niekto rozobral a prepastoval kartu predtým ako ju dostal on.“
To viem, riešili sme to. A áno, pokiaľ to nemá naozaj zmysel a niekto z toho neurobí perfektný výstup, rozbor (ako to napríklad zvykne napríklad Buildzoid), tak v rozoberaní grafických kariet pre potreby ich testov tiež nevidím príliš zmysel. Ak autor vie, že je to putovná vzorka a pôjde to na ďalšie testy, tak pokiaľ v tom nie je neúcta voči práci druhým (čo budú tú kartu testovať), tak to bude minimálne nevedomosť. Iné, samozrejme je, keď tá karta ďalej nejde a je určená presne na ten účel rozobratia, to prirodzene mení situáciu, ale… verím tomu, že ani Buildzoid alebo TechPowerUP, alebo neviem kto ďalší vo svojich materiáloch tie vzorky rozoberá, karty na ďalšie testy neposiela a zostávajú mu. 🙂
Pekný článok !
Teraz by si mohol rovnakú vec spraviť s nejakou +-2-ročnou Ada kartou z testlabu aby sme videli situáciu po skončení záruky. Vtedy sa už z mojich skúseností stuhnutá/vyschnutá pasta oplatí meniť …
No u súčasných kariet mnoho výrobcov prechádza k phase-change thermal pads…ako poznamenal M
https://www.hwcooling.net/en/asus-tuf-rtx-5070-ti-a-closer-look-at-thermal-paste-effects/#comment-11682
A u tých je trvácnosť a odolnosť voči pump-out efektu niekedy aj výrazne vyššia ako pri pastách 😉
Zase som zabudol uzavrieť tag…to sa nám stáva maximálne… koľko sestro…3x
Kde mám tarasnicuuuuuuuuu 💣
To neviem, či bude úplne možné. Adam má síce veľmi pekný archív grafických kariet, ale práve preto, aby sa dali z času na čas pretestovať. 🙂
Keď niekedy sa niekedy na jeseň bude blížiť/prichádzať SUPER a ceny rx9000 budú vyzerať rozumnejšie na kúpu alebo nebodaj rtx5070s bude za skvelú cenu, tak môžem HWC darovať 😉
https://www.gigabyte.com/Graphics-Card/GV-N560OC-1GI
…ak by bol záujem 😛
Proč tohle provozuješ? Všechno bych pochopil, ale ty výstupy?
kto povedal, že to momentálne prevádzkujem, je to v bedni, čo je niekde pod čímsi (inaq, CPU:i5-2500k),
… keď staršia dcéra začne chodiť do školy, aby mohli deti pokaziť alebo sa naučiť používať … neviem čo sa udeje skôr 😀 😀 😀
…inaq má to aj jeden miniDP …a mám kábel…
ale keby sa podarilo kúpiť tú novú kartu, tak im tam pôjde GTX1060 (čo momentálne ide v HTPC-SFF v obývačke)
…inaq má to aj jeden miniDP …a mám kábel… Tak to se hned cítím, eh, být ohrožen? 😹
jáááj sorry nechcel som ťa nijako ohrozovať 😀
To je mini HDMI. A mám na to redukce i kabely. A taky to mám na některých kartách.
jj …asi to bude miniHDMI …aj som zabudol, že také čosi existuje 🙂 … no vravím je to v PC „niekde pod niečím“ 😀
a budete to chcieť?… alebo to potom odovzdať do elektrošrotu?
Jestli je to funkční, tak do šrotu určitě ne. Já si jenom teď nejsem jistý, jestli tady nějakou takovou kartu nemám. Ale spíš ne. Vím určitě, že mám 460 GTX.
No takto, keď naposledy šiel ten komp… niekedy cca 1,5 -2 r., tak išla…a verím, že grafickej karte skladovanie až tak nevadí, ako nejakému zdroju 😛
Takže, keď kúpim rx9070/XT/5070s, tak kartu donesiem Ľubovi 😛
Nestraš. Čo budem s ňou robiť? 😀
Pošleš Adamovi?… čí?
Áha, takto… jasné, ak to bude stíhať. 🙂
Zrovna jsem vyhazoval ATI Radeon HD4850, stačilo říct 😁 Byl na něm fajnový Thermalright i řezané pasivy na pamětech.
Čo to bolo za chladič? Thermalright mal kedysi krásne veci na grafické karty. Nielen na GPU a vlastne nielen na grafické karty. 🙂
Thermalright HR-03, čtyři heatpipe. 80mm
s zbastlenou 3pin přechodkou s vhodným rezistorem a opět nejtišší karta na trhu. A že to byl tehdy rámus jako standard VGA. Tedy oproti dnešku.
Pekný. Napadlo mi to v súvislosti s Thermalright Rad2, dávno používaný na Radeon HD 5870 (s ježkami na pamätiach a to celé ochladzované dvoma ventilátormi Noctua NF-A9x14) v metodike na testy PC skriniek. 🙂